Poříčí nad Sázavou 25.-26.7.2009
Přípravy na závod
Přípravy v podstatě začínaly koupí rozestavěného auta před zhruba 2,5 rokem. Rozpočet byl překročen 2x, plánovaný čas rovněž. Dnes už se jenom směji údaji v inzerátu, že prý je auto z 80% hotovo. Ale 14 dní před Poříčím jsem odeslal přihlášku i když nebylo vůbec jisté zda pojedu. Nicméně i to byl impulz k maximálnímu nasazení. Takže jsem si vzal dovolenou na finální dokončení.
Po usilovné 8-denní práci od rána do noci, proběhla v pátek 24.7. v cca 13:00 zkušební 20 minutová jízda, která zahrnovala i skok, kdy se auto vzneslo celé do vzduchu na vytočenou trojku. Vše vydrželo a proto padlo rozhodnutí jet hned v sobotu rovnou na závody Mistrovství ČR do Poříčí nad Sázavou. Po úspěšné zkušební jízdě následovala cesta do Plzně do Rallyebazaru, kde jsem nakoupil povinou výbavu jezdce, tj. nehořlavé prádlo, rukavice, atd. a půjčil si kombinézu. Po-té následovala ještě noční směna na doladění posledních nezbytných detailů.
Na stavbě auta se velkou měrou podílel šéfmechanik Pavel Skalický, elektrikáři Jarda a Zdenek Sobotkové a v technických věcech nám dával neocenitelné rady Standa Bous. Díky hoši.
Závody
Přejímky
V sobotu 25.7. jsme dorazili do depa a vyrazili na administrativní přejímku, která proběhla bez problému a po ní následovala technická přejímka. Hlavní technický komisař nejprve auto zběžně prohlédl s důrazem na bezpečnostní výbavu a poté v depu vykonal velmi důslednou kontrolu s následným vydáním Průkazu sportovního vozidla. Do toho byly zaznamenány drobné nedostatky, které musíme odstranit do dalšího závodu. Obdrželi jsme i držák transpondéru (chytrá krabička od časoměřičů), který jsme ještě museli umístit a připevnit k autu. Takže už nic nebránilo naší 1. účasti v závodu Mistrovství ČR.
Tréninky
Večer proběhl první měřený trénink, kdy jsem se
hlavně seznamoval s chováním speciálu na trati. Nicméně i přes to jsem byl 9 z
12 jezdců a na 6.místo jsem ztrácel pouze 1,17 vteřiny.
V neděli 26.7. byl ráno na programu druhý měřený trénink. V posledním kole už
jsem začal trochu závodit, což vyústilo v kontakt se svodidly a ohnutou
spojovačku, která byla na první rozjížďku vyměněna za novou. Jelikož krycí síť
před chladičem vody se neosvědčila (už měla 2 větší díry), kluci zaimprovizovali
a zhotovili kryt z koberce, na kterém ještě před chvílí leželi.
1. rozjížďka
Se vyvíjela celkem dobře, docela jsem i stačil, ale ve třetím kole mi praskla pravá přední poloosa, takže jsem auto musel odstavit. Po odtahu do depa se ihned začalo s opravou. Poloosa praskla na konci tisícihranu ještě před kloubem. Při její výměně jsme zjistili poškození ložiska kola, ale náhradní těhlice byla doma, takže nezbývalo než zkusit odkroužit maximum kol, aby byly body z rozjížďky.
2. rozjížďka
Taktika dojet do cíle za každou cenu se povedla a k tomu 5. místo. Kolo sice nebylo v optimální formě, ale vydrželo. Ještě pře druhou sérií rozjížděk dorazil šéfmechanik s náhradní těhlicí, takže se hned začalo s výměnou. Kromě výměny jsme ještě přizvedli zadní tlumiče a zkontrolovali nejdůležitější spoje. Oprava se podařila s dostatečnou časovou rezervou.
