Sedlčany 2.-3.10.2010

Na náš domácí závod se celý team velmi těšil a usilovně se na něj chystal na všech frontách. Začalo to důkladnou přípravou auta hned po Přibicích, což jste si mohli přečíst v předešlém článku.Dále šéfmechanik Pavel kromě finálních úprav a ladění, ještě sehnal nového sponzora Autobazar Vega Dobříš, jehož reklamy se lepily v pátek večer. Navíc na poslední republikový závod posílil team o nového mechanika Petra. Já jsem pořídil nové pneumatiky Fedima F/Kx ("hrabalky") od ASK, které se ukázaly po Přibicích, jako nezbytné a v Sedlčanech bych si bez nich po týdenním dešti moc nezajezdil.

Nechtěli jsme nic podcenit, protože byl stále ještě ve hře titul v D1+5 anebo udržení 2.pozice. Vše bylo v pátek nachystáno a těšili jsme se na domácí závod.

Hned ráno po příjezdu do depa to, ale začalo. V pátek odpoledne jsme v depu dle pokynů pořadatelů zabrali 1 místo, postavili altán a zapáskovali prostor, ale v sobotu ráno bylo nalevo i napravo plno a nikdo nejevil snahu přeparkovat. Až po usilovném tlaku a domluvě naší i pořadatele jsme kýžené místo dostali.

Trénink

Trať byla hodně podmáčená a navíc na ní neustále tekla voda z přilehlých polí. Navíc na asfaltu před skokem byla obrovská kaluž vody o hloubce cca 20 cm, kterou šlo jen hodně obtížně venkem zatáčky objet. Na první trénink mnoho jezdců ze všech divizí raději nenastoupilo a nechaly si čistit trať od ostatních. I druhý trénink, ale stav trati moc nezlepšil. Investice do nového obutí mě náhle vůbec nemrzela a byl jsem za ni rád.

1. rozjížďka

Před první rundou byla rozprava s jezdci. Co následovalo si můžete přečíst i u soupeře Jirky Breta zde.

Já se to pokusím zkrátit. Jelikož stav tratě byl značně diskutabilní a pořadatelé s tou louží a blátem nejevili snahu nic dělat, vznesl při rozpravě M.Stloukal (Buggy do 4000cccm) jménem jezdců námitku na stav tratě, s tím, že aby byl dostatek času na její úpravu, tak navrhuje přeložit 1.rozjížďku na neděli ráno a většina jezdců hlasovala, že s tím souhlasí, případně že dokonce budou nápomocni úpravě tratě. Pro ty kteří neznají převinovací brýle vysvětlím, že převinout slídu a tedy očistit si ochranné brýle jde dobře od bláta, s tím nikdo nemá problém, ale pokud se pod převinovací pásku dostane špinavá voda z louže, nevidíte vůbec nic a pak se musí brýle sundat a už jde jet pouze na oči, ale ty jak známo nemají moc rády bláto, natož vodu z louže.

O návrhu jezdců se organizátoři cca 10 minut bavili a pak oznámili jednou větou, že start je v 17:00 a odešli. To už naštvalo skoro všechny jezdce i proto, že takové jednání nebylo z řad pořadatelů během celé sezóny ojedinělé. Trať byla z našeho pohledu jezdců značně nebezpečná, nejen co se týče sjízdnosti, ale i co se týče dostupnosti zásahu sanitky apod, nemluvě o tom, že by to moc o případném závodění opravdu nebylo. Jezdci měli různé návrhy k řešení, ale nikdo je nechtěl slyšet. Takže se zvedla vlna odporu a jezdci se mezi sebou domluvili, že nenastoupí dokud nebude alespoň vysáta hodně problémová louže. Na start měla nastoupit naše divize D1+5, ale nikdo na start nepřijel. Z rozhlasu zněla opakovaně výzva k nastoupení na start a pak se přidala i pohrůžka a penalizaci 90 body za nenastoupení, což je mimochodem dle řádů. Někteří nakonec nevydrželi a defakto sabotovali jednotu jezdců, přítomní ví, kdo odjel první a strhl ty, kteří říkali, že pokud někdo nastoupí pojedou také. Nicméně se už stmívalo a tak byly ostatní divize odloženy na ráno. Večer se přijel po urgencích s jezdci pobavit sportovní komisař, ale ani v neděli ráno obrat v komunikaci s jezdci nenastal. Na start prvních rozjížděk vůbec nenastoupil nikdo z divize Juniorbuggy i Buggy do 1600, ze "čtyřlitrů" nastoupil jeden a dva odjeli na start.

Myslím, že jezdci vyslali jasný signál, že si nenechají všechno líbit a doufají, že se s nimi bude jednat, jako s rovnocennými partnery.

Pro nezainteresované vysvětlím, že k postupu do finále je nutno odjet ze tří rozjížděk jednu celou s plným počtem kol a druhou alespoň s půlkou stanovených okruhů. Pokud tedy jezdci bojkotovali 1. rozjížďku museli zbývající dvě dokončit, jinak by se nekvalifikovali do finále, což bohužel některé postihlo.

2. rozjížďka

Na start druhé rozjížďky již všichni jezdci nastoupili. Já osobně jsem se rozhodoval, zda má cenu závodit nebo jenom kroužit, ale jízda před námi závodila, tak jsem se rozhodl, že já také. Po startu jsem se dostal za druhého M.Neumanna s kterým jsem bojoval o titul a podařilo se mi ho na rozbité trati předjet. Ale jelikož dokončil již druhou rozjížďku, kvalifikoval se tím do finále a to mu stačilo k potvrzení celkového vítězství.

3.rozjížďka

Bylo tedy jasno o celkovém pořadí D1+5, protože třetí v celkovém pořadí D1+5 D.Hořčička na závod vůbec nepřijel a tím pádem jsme nemohli být horší jak druzí. Jeli jsme tedy už jen "o čest a slávu". Přišlo nás doma podpořit hodně přátel a známých a tak jsme na třetí rundu riskli nasadit suché pneu a vyšlo to perfektně. Od startu jsem odjel první a pak už s přehledem kontroloval první pozici s velkým náskokem.

V posledním kole po vracáku v nájezdu na asfalt, ale přišel šok, když mi před autem projela sanitka, aniž by někdo mával na stanovištích. Hořel vůz Jirky Breta, ale ten byl ihned zlikvidován hasičem z nejbližšího stanoviště a rozjížďka nebyla ani přerušena! Zde je naše onboard video, kde je celý průběh zaznamenán (omlouvám se za vole po každém slovu, ale byl jsem vytočený do omezovače...).

Finále

Auto team mechaniků připravil na rozhodující jízdu dne a já jsem se trochu uklidnil a doufal, že už se nic nestane.

Na závody přišlo opravdu hodně diváků a věřím, že je závody a naše souboje bavily.

Při řazení na rošt, jako prvního do druhé řady, mě zcela nelogicky chtěli šoupnout nějak divně do strany, hlavně ne mezi první dvě auta, ale nedal jsem se. Začaly jim také zlobit fotobuňky na hlídání předčasných startů a tak se povedlo odstartovat až po 6-ti minutách a nevím po kolika pokusech. Nakonec to podle většiny přítomných vypnuly a na startech to bylo znát... Po startu jsem měl kolizi v první zatáčce s D.Zavadilem s červeným Subaru, ale odjížděl jsem, jako třetí. Pak jsem se dotáhl na druhého R.Plichtu s černým Subaru a zkusil ho asi ve 3 nebo 4 kole předjet, ale zavřel to a opět došlo k menšímu kontaktu, což odnesl můj levý přední roh nárazníku. Po té jsem se zkoušel ještě dotáhnout, ale po vracáku přišla krizovka, kdy jsem byl rád, že jsem se vyhrabal z nánosu bláta, takže pak jsem radši v poklidu dokončil na 3.místě celkově a druhém ve své třídě.

Poděkování na závěr patří celému teamu, jmenovitě: šéfmechanik Pavel Skalický a mechanici Karel Nájemník, Tomáš Durdil i náš nový člen teamu Petr Kobík, kteří po každé jízdě pečlivě umyli celé auto od nánosu bláta a pak vše kontrolovali a chystali na další jízdy. Díky kluci šikovní :)

Domácí závod tedy rozhodně nebyl dle našich představ, ale výsledek náš osobní dojem vylepšil, nezbývá než doufat, že se vše v dobré obrátí...

Profi-fotogalerie http://www.rajce.net/a4093504